Blog Rona Hoveniera, manažera šlechtitelského programu
Dlouhověkost je jedním ze znaků v našich šlechtitelských cílech mateřských liniích. Dlouhověkost definujeme jako schopnost prasnice zůstat produktivní minimálně do začátku pátého cyklu.
Význam tohoto znaku z pohledu ziskovosti celého systému je jasný: chceme maximalizovat přínos vysoce produktivního potenciálu prasnice v třetím až pátém cyklu, protože se jedná o nejproduktivnější cykly s nejlepší kvalitou selat.
Navíc, čím více selat prasnice za svůj život vyprodukuje, tím nižší jsou náklady na produkci selat z důvodu rozložení nákladů vynaložených na odchov nebo nákup prasničky na vyšší počet selat.
Pokud se však podíváme na význam dlouhověkosti s ohledem na ziskovost celého systému, nesmíme podcenit několik dalších důležitých aspektů.
V první řadě je zde potenciální ztráta jatečné hodnoty prasnice, která má být vyřazena, pokud například není možné jí přepravit na jatka a musí být utracena nebo pokud prasnice uhyne. A co když dojde ke ztrátě prasnice několik dní před očekávaným porodem? Odhadují se náklady 13 000 – 20 000 Kč na prasnici, která uhyne bezprostředně před porodem, z důvodu ztráty jatečné hodnoty a selat, nákladů za krmivo, nevyužitého ustájovacího místa atd.
Za druhé je to nevyužití příležitosti vyřazovat zvířata dobrovolně na základě jejich skutečného produkčního výkonu. Srovnání průměrné hodnoty genetického indexu prasnic, které byly vyřazeny nebo uhynuly, s průměrnou hodnotu indexu všech prasnic nevykazuje žádný rozdíl.* Jinými slovy, zvířata, která byla vyřazena, nebyla vyřazena na základě genetické kvality.
*Údaje z databáze Topigs Norsvin za rok 2019
Vyváženost čtyř faktorů
Znamená selekce na dlouhověkost, že cílem je minimalizovat rychlost obnovy prasnic na chovech? Nikoliv. Optimální míru obnovy prasnic na farmě určuje několik faktorů:
- náklady na novou prasničku;
- jatečná hodnota vyřazených prasnic;
- výkonnost na jednotlivých paritách;
- rychlost genetického pokroku.
Je zjevné, že pokud se náklady na odchov/nákup prasničky sníží a/nebo jatečná hodnota vyřazené prasnice zvýší, začne být výměna staré prasnice, u níž je předpokládaná nižší budoucí produkce, za mladší prasničku s lepší genetickou výbavou zajímavější. Totéž platí, pokud prasnice dosáhnou nejvyššího výkonu již v prvním a druhém vrhu, protože tím se sníží doba návratnosti investice do mladé prasničky.
A v neposlední řadě, díky genetickému pokroku dosaženém moderními šlechtitelskými organizacemi, jako je Topigs Norsvin, je nutno brát vážně do úvahy také možnou vyšší ziskovost mladých prasniček a jejich potomků.
Pokud jsou všechny tyto čtyři faktory dobře vyvážené, je v dnešní době optimální procento obnovy prasnic z hlediska ziskovosti celého systému zhruba 50 %.
