Houstrupgaard v Tårs na severu Dánska je třígenerační rodinná farma s 1 000 prasnicemi a výkrmovými prasaty. K farmě patří také 250 hektarů orné půdy. Na farmě pracuje celkem 7 lidí. V rámci nedávného rozšíření chovu z 650 na 1 000 prasnic se Jesper Budolfsen rozhodl pro prasnice TN70 vyšlechtěné společností Topigs Norsvin.
Mladá generace v Dánsku se na různé věci dívá jinak. To platí i pro Jespera Budolfsena. Tato generace chovatelů se už nezaměřuje na vysoké počty živě narozených a odstavených selat. Bere v úvahu celé hospodaření farmy, včetně nákladů na ustájení a dalších investic. Také ví, že lidé chtějí kromě práce s prasaty také žít svůj život, a proto klade důraz na spokojenost zaměstnanců a nízkou pracovní zátěž. Také si uvědomují, že se zvyšují nároky zákazníků na udržitelnější produkci.
Více prasnic TN70
Jesper přišel poprvé do styku s prasnicemi TN70, když pracoval na jedné farmě v Norsku. „Překvapila mě rychlost růstu selat, jejich porodní a odstavová hmotnost.’’ Prasnice na něj udělaly velmi dobrý dojem, a to nejen snadnou manipulací, ale i dobrými mateřskými vlastnostmi.
Po návratu do Dánska začal plánovat, jak rozšířit jejich rodinnou farmu na 1 000 prasnic. Srovnal linie Danbred a TN70 a došel k závěru, že po zvážení všech okolností pro něj bude lepší linie TN70. „Snížila se investice do porodních kotců, stačilo jich méně. A nepotřebovali jsme ani tolik investovat do umělého odchovu selat.’’
Pozitivní pro nás bylo i snížení pracovní zátěže personálu farmy. Prasnice jsou schopny starat se o svá selata bez pomoci lidí. Stačí pouze jeden zásah do vrhu k dosažení uniformity, a to těsně po narození selat. Pak se už o selata starají prasnice a není potřeba si vypomáhat umělým odchovem.“ Také robustnost a vyšší porodní hmotnost selat znamená snížení pracovní zátěže, protože tato selata nepotřebují tolik ošetření a jsou celkově zdravější.
Ze všech těchto důvodů je chov prasnic TN70 pro rodinu Budolfsenovu ekonomicky výhodnější. „Vypočítal jsem, že v naší současné situaci přechod na linii TN70 pro nás znamená, že můžeme chovat až 1 000 prasnic při stejné investici a pracovní zátěži, jako kdybychom měli 850 prasnic linie Danbred.’’
Prasnice déle produkují mléko
První zkušenosti ukazují, že prasnice TN70 si vedou velmi dobře. „Naším momentálním cílem je 16,5 narozených selat ve vrhu a 14,5 odstavených selat na prasnici. Naše TN70 jsou zatím po prvním vrhu a dokončovací stavební práce jim nijak nepomohly k podání maximálního výkonu, jakého jsou schopny. Ale jsem přesvědčen, že svých cílů dosáhneme.’’
Jednou z věcí u prasnic TN70, které jsou skutečně jiné, je jejich mléčnost. Mají vysokou mléčnost po dlouhou dobu. „Jsme zvyklí na to, že prasnice takzvaně „vypnou své struky“, jakmile ztratí příliš mnoho tělesné hmotnosti, a tím sníží produkci mléka. Prasnice TN70 však mléko produkují dál, to znamená, že tomu musíme přizpůsobit jejich krmení, abychom je udrželi v dobré tělesné kondici.’’
Nejvyšší celkový ekonomický efekt
Je ještě příliš brzy na hodnocení výsledků ve výkrmu. „Očekávám stejné výsledky jako dříve.’’ Jesper očekává, že TN70 přinese jejich rodinné farmě maximální celkový ekonomický efekt. Nečeká však navýšení produkce selat, ale vysoký zisk a bezproblémovou produkci. „Musíme se víc dívat na to, kolik nás stojí vyprodukovat jedno výkrmové prase. Náklady na kus mohou být vyšší na farmě produkující 38 selat ročně než na farmě, která jich produkuje 33. Je také důležité si uvědomit, že šikovných pracovníků v odvětví živočišné výroby ubývá a ti, kteří zůstali, nebudou chtít do budoucna pracovat na farmě, jejíž pracovní doba je od 5 hodin ráno do 9 hodin večer ve dvou směnách, aby bylo dosaženo této extrémní produkce selat.’’
